| Počátek výroby dopravních prostředků v moravském městě Kopřivnice se datuje od roku 1850, kdy Ignác Šustala zahájil se dvěma společníky produkci kočárů a bryček originálního konstrukčního řešení. 19. století ovšem v oblasti dopravy znamenalo zásadní zvrat. | |
| Nepohodlné cestování v povozech začala postupně nahrazovat přeprava po železnici. Ani Kopřivnice nezůstala pozadu. Šustala nechal postavit několik nových továrních objektů, z nichž v roce 1882 vyjelo prvních 15 železničních vagónů. | ![]() |
| K zásadním mezníkům v historii Tatry patří rok 1897, kdy byl vyroben první osobní automobil ve střední Evropě "Präsident" a letopočet 1898, kdy spatřil světlo světa první nákladní automobil. Tento vůz trambusového typu o nosnosti 2,5 t se dvěma vzadu uloženými motory Benz pak položil základ tradice nákladních vozů značky TATRA. | ![]() |
| Významnou měrou k ní přispěl i geniální konstruktér
Hans Ledwinka, který v roce 1923 veřejnosti poprvé představil
osobní automobil T 11. Revoluční koncepce podvozku s centrální nosnou rourou s výkyvnými polonápravami vstoupila do dějin automobilizmu jako tatrovácká a využívá se dodnes. |
![]() |
| V období mezi dvěma světovými válkami kopřivničtí konstruktéři usilovně pracovali na světové novince - prvním sériově vyráběném osobním automobilu s aerodynamickou pontonovou karoserií a vzduchem chlazeným motorem umístěným v zadní části. Sériový vůz T 77 měl premiéru 5. března 1934. V témže roce byl název TATRA registrován jako ochranná známka společnosti. | |
| Třetí významnou událostí roku 1934 bylo založení leteckého oddělení Tatry. Také v oblasti výroby leteckých motorů prokázala Tatra mimořádné konstrukční a výrobní schopnosti. |
|
| V poválečném období se Tatra zaměřila ve výrobě osobních vozů na malosériová luxusní vozidla s vysokým komfortem jízdy. Vozy T 77 a velmi populární Tatraplan nahradila limuzína T 603. "Šestsettrojek" se do konce roku 1975 vyrobilo téměř 20,5 tisíce. Tuto produkci v letech 1975 - 1995 vystřídala T 613 a od roku 1996 poslední model T 700. | |
![]() | |
| V roce 1998 byla výroba osobních vozů TATRA ukončena a automobilka se soustředila hlavně na výrobu nákladních vozidel, která byla od roku 1942 stále více a více zastoupena v sortimentu podniku, až se stala nosným výrobním programem. | |
| K rozvoji výroby nákladních automobilů přispěly především
armádní objednávky. Vysoká průchodivost terénem, robustní konstrukce,
jednoduchá údržba, velký pracovní výkon a dlouhá životnost předurčily
tatry pro práci v extrémních klimatických a terénních podmínkách. Důkazem toho je i model T 111 se vzduchem chlazeným naftovým motorem vyráběným v letech 1942 - 1962, který se osvědčil především v tvrdých arktických podmínkách Sibiře. |
|
| Tatrovácká koncepce, vyznačující se vzduchem chlazeným vznětovým motorem, tuhou centrální rourou a výkyvnými bezkloubovými polonápravami, byla základem pro řady nákladních automobilů T 138 (od roku 1959), T 813 (od roku 1967), T 148 (od roku 1970) a v neposlední řadě T 815 (od roku 1983). | ![]() |
| Mezi absolutní světovou špičku se zařadila i modelová řada T 815-2 s plně synchronizovanými převodovkami a modernizovanými přeplňovanými motory. Vozidla T 815-2 splňující emisní limity EURO 2 se pak v roce 1997 stala předlohou pro novou obchodní řadu TERRN°1. | |
| Těžké nákladní vozy do nejsložitějších pracovních podmínek jsou reprezentovány řadou JAMAL. Vojenské modifikace automobilů nabízí řada ARMAX a vysokou míru flexibility konstrukce a vynikající úroveň technického vývoje potvrzují speciální vozidla s označením FORCE. Vysoká průchodivost nejtěžším terénem při vysoké nosnosti až do 30 tun, jednoduchá obsluha a údržba a v neposlední řadě pak vysoká spolehlivost předurčují automobily značky TATRA především pro práci v nejtvrdších terénních a klimatických podmínkách. Vozidla z Kopřivnice splňují stále přísnější kritéria pro emisní limity, v současnosti je to norma EURO 5. | |
![]() | |
| V dosavadní historii bylo z pohledu statistického v Tatře vyrobeno přes 90 tisíc osobních automobilů a téměř 390 tisíc vozidel nákladních. | |