Restaurování - T 815 „Ostrý-II“ – první třetina

28.12.2016

V září letošního roku jsme získali do svých sbírek historických nákladních vozidel TATRA jeden z prvních dakarských speciálů T 815 6x6 VE „Ostrý-II“.

Ihned poté započaly restaurátorské a rekonstrukční práce.

Nyní, na konci roku jsme zhruba v první třetině celého časového plánu. Podvozek, motor a kabina vozu jsou ve vysokém stupni rozpracovanosti. Přesně dle časového rozvrhu se práce na těchto komponentech chýlí ke zdárnému závěru.

Originalita v první řadě

Cílem restaurátorských a rekonstrukčních prací je zachránit co možná nejvíce originálních dílů původního vozu, resp. jeho původního provedení. Smlouva o pořízení vozidla počítala s tím, že nástavba „dakarky“, s mnoha pozdějšími konstrukčními úpravami a přestavbami, zůstane u původního francouzského majitele.

V první fázi tedy byly zahájeny práce na podvozku se všemi agregáty a kabinou. Její demontáž a odstrojení interiéru odhalilo celou řadu tajemství. Tak, jak tomu u rekonstrukcí starších vozidel bývá, až detailní pohled přinese představu o rozsahu „škod“ napáchaných časem, „kutilstvím“, popřípadě výsledky praktických opatření za účelem udržení vozu v provozuschopném stavu. Všechny typy „škod“ jsme odhalili i u našeho vozu.

Při rekonstrukci kabiny spolupracujeme s externími odborníky, kteří se podílí též na vestavbách ochranných rámů do kabin současných soutěžních speciálů TATRA. Ostatně původní ochranný rám T 815 6x6 VE „Ostrý-II“ sehrál významnou úlohu při nalezení vozu. Právě podle něj Radomír Smolka, člen představenstva a technický ředitel TATRA TRUCKS a.s., vůz na jedné z internetových stránek odhalil a identifikoval.

Vnější ochranný rám je tedy pro nás velmi cennou součástí. Jinou záležitostí je vnitřní ochranný rám, jehož provedení odpovídalo některým technickým reglementům z devadesátých let, kdy se vůz ještě aktivně účastnil soutěží. Z toho důvodu jsme ho celý museli uvést do původního stavu.

Tajemství pod povrchem

Po odstrojení podvozku bylo při bližším ohledání zjištěno, že vůz utrpěl poměrně masivní náraz z pravé přední strany a poté byl opraven. Všechny znaky opravy napovídaly, že šlo sice o práci vysoké řemeslné úrovně, ale nikoliv továrních standardů. Zvlněná střecha kabiny, zkřivený základ včetně motorového tunelu, posunutá pravá poloosa o cca 10 mm vzad a rozřezaný a opět svařený pomocný rám (v pravé přední části) – to vše vypovídalo o opravdu „hutném“ nárazu.

Vzhledem ke skutečnosti, že střecha kabiny byla následně, a zřejmě nejen z důvodu oné havárie, tzv. „vyšlapaná“, deformovaná až demolovaná, bylo rozhodnuto o její kompletní výměně. Obdobně jsme naložili též s podlahou kabiny. Stejným způsobem se přikročilo rovněž k rekonstrukci elektrovýzbroje vozu a elektrických svazků.

Samostatnou kapitolou bude vybavení kabiny vozu původními sedačkami. Dvě ze tří byly podstatně modernější, třetí potom v základu zřejmě původní, ale s různými modifikacemi.

Letité nánosy

Podvozek a pomocný rám prošly kompletní renovací s odstraněním letitých nánosů písku, bahna, několika nátěrů a zbytků základního laku. Pouze pro představu uvádíme, že jen vyčištění pomocného rámu trvalo nasazenému pracovníkovi celou směnu. Na podlahu dílny vyplavoval tlakovou vodou celých osm hodin saharský písek, africké „zkamenělé bahýnko“ a kdoví jaké zbytky terénu nasbírané v průběhu třiceti let ve státech západní Afriky a jižní Evropy.

Jednotlivé agregáty vozu prošly pečlivou prohlídkou a repasí. Motor, ve velmi zachovalém a funkčním stavu (vozidlo přijelo do Kopřivnice z jižní Francie po vlastní ose!), si vyžádal výměnu jedné ze dvanácti hlav válců a preventivní obměnu všech „gumových“ částí a některé spojovací techniky. Blok motoru dostal původní černý lak, zbytek je vyveden v laku šedém.

Repasí prošla páteřová roura, všechny polonápravy včetně systému odpružení a sestupný převod. Maximální pozornost si vyžádala vzduchotechnika. Aby se dosáhlo 100% funkčního stavu, bylo třeba vyměnit některé části vzduchotlakého potrubí, nicméně drtivá většina je v původním stavu. Podvozek i pomocný rám dostal nový černý lak.

Štěstí přeje připraveným

Zatímco probíhala rekonstrukce, tzv. fáze „hrubých“ prací, odborníci již dohledávali drobnosti, které nakonec celou renovaci vyšperkují a uvedou vůz do stavu, který se bude co nejvíce blížit originálu. Například sluneční clona. Nebylo jednoduché zjistit, odkud byla původně pořízena. Nakonec pomohla tak trochu náhoda, ale i důslednost a odborné znalosti. Na zářijové výstavě IAA v Hannoveru si naši lidé všimli, že clona se nápadně podobá té, která je určena pro dnes již historické vozy Volvo F89 (v průběhu sedmdesát let byly v několika stovkách kusů dovezeny do Československa pro potřeby MKD). Ba co více, i dnes se v rámci zájmu o veterány a tzv. youngtimery ještě vyrábí.

V tuto chvíli má její objevitel Ondřej Skácel, vedoucí projektant nákladních vozidel, za milou „povinnost“ clonu zakoupit, a získat tak další kamínek do mozaiky rekonstrukce vozu TATRA 815 6x6 VE „Ostrý-II“ startovní číslo 635 ze soutěže DAKAR 1986.